Jiří ŽOFČIN

Znamení : čínský kalendář – opice, náš - ryby
Výška: 168
Váha: 75
Vzdělání: univerzitní 
Profese: emeritní policejní rada
Sportovní specializace: profesní sebeobrana, plnokontaktní karate 
Největší úspěchy: 4 místo na MS speciálních jednotek ve Franci, tituly mistra ČR a medailová umístění na mezinárodních Velkých cenách a pohárech, vše v kumite.
Stav : ženatý
Záliby : především bojová umění a příroda.
Miluju: svoji úžasnou rodinu
Nemám rád: křiváky, podlé lidi, lháře a zbabělce…
 
Kdy si se s bojovými sporty setkal poprvé ? - mé oficiální setkání s úplovými sporty začlo v roce 1971.
 
Bojové sporty a bojová umění občas pořádně bolí. Nezažil si období, kdy si s nimi chtěl přestat ? – naopak, čím více sem cítil, že jsem „rozbitý“ a bolí to, tím více jsem se snažil trénovat, posunout se dopředu a být lepší.
 
Zaujali tě bojové sporty a umění na první pohled nebo tě k nim někdo dotlačil ? – v šedesátých letech vyšel v MF článek o třech bratřích, kteří trénují karate a přivydělávají si demolicemi domů, bylo to pod fotografií na které tito bratři stáli v dogi na polorozbořeném domě a smáli se a drtili u toho cihly…hned jsem se o to začal zajímat a pomalu, ale jistě jsem se dostával ke kořenům tohoto sportu, nebo také bojového umění, které mě stále více pohlcovalo. 
 
Jak se jim vlastně věnuješ ? – bojová umění zabírají největší místo v mém životě, někdy i na úkor mých nejbližších.
 
Co ti dávali a dávají do života ? – vše kde jsem ve svém životě působil, školy které jsem absolvoval, překážky které jsem musel překonat, přístup k lidem kolem mne, za vším je můj přístup k životu ovlivněný především bojovým uměním jeho filozofií a etikou s tímto spojenou.
 
Zajímáš se o bojové sporty obecně nebo máš jen ten svůj ? – za 45 let kontaktu s bojovým uměním, jsem prošel mnoha styly, v některých jsem dosáhl různých Mistrovských stupňů. Zajímal jsem se o styly které mi pomáhaly rozšířit mé znalosti především pro mou profesi Instruktora speciální jednotky pro boj z blízka. Z toho je jasné, že to co jsem musel cvičit a co mne živilo, bylo od sportovního pojetí hodně vzdálené, ale i přes to, jsem se věnoval závodní činnosti a to jak ve stylu goju ryu a shotokan, kde jak jsem již říkal, se mi v kumite v mé váhové kategorii poměrně dařilo.  
 
Jak by si nalákal nové zájemce o bojové sporty ? – něco co dnes už společnost moc nenabízí a to je udělat něco pro sebe i když cesta je těžká, posílit svou fyzickou stránku, ale především posunout svou mentální část osobnosti úplně někam jinam, dnes se ze společnosti naprosto vytrácí kázeň a disciplína, ale především úcta ke stáří a autoritám včetně rodičů a hlavně chybí pokora a sebekázeň. U nás v Dojó vše co jsem jmenoval  nabízíme, včetně upřímného přátelství, které mezi námi panuje bez ohledu na generační rozdíly.  
 
Co ti bojové sporty v životě vzali a co ti dali ? – vzali mi možná něco z mého zdraví, neboť dříve jsme měli poměrně málo informací jak správně cvičit, jak po té rehabilitovat a léčit rány, ale to k tomu asi patří. Někdy jsem si také říkal, že škoda, že se karatem nebo bojovým uměním dá jen těžko živit a sledoval jsem platy ligových fotbalistů hokejistů a to už nemluvím o tenisu a podobných sportech. Vybral jsem si sám a když položím na misky vah pro a proti jasně vítězí bojové umění. 
 
Co plány do budoucna ? – mám stejný plán již desítky let, dále studovat bojová umění a vše co mohu pak předávat svým žákům, tak jak jen to nejlépe dovedu.